Maki - dívka, které se splnil obrovský sen / I. část

4. listopadu 2012 v 21:18 | Dela |  Tvář měsíce
Říjen je fuč a dostavil se nám listopad. Musíme se tedy rozloučit s tváří měsíce za říjen, fajn stylovou dívkou - Audrey Punq, jejíž zpověď si můžete dodatečně přečíst zde :)

Dovoluji si vám představit novou tvář měsíce LISTOPAD >>> Maki!
Maki je dívka, které se splnil sen *_* Čtěte dál a dozvíte se víc :P


1) Šťastná to ženo! Představila by ses nám pro začátek?
Jmenuji se Markéta, ale všichni mi říkají Maki ^^ Je mi 20 let. Jsem zaměstnaná jako Grafik pro webdesign. Bydlím ve středních čechách.

2) Děkuji za představení, ale ještě než se vrhneme na rozhovor, chtěla bych se tě zeptat jak vznikla tvá přezdívka "Maki"?
Vznikla tak, že moje sestra Daniela jako mrňous měla potíže mi říkat jménem tak se pro mě vymyslela tahle přezdívka...už mi to zůstalo :) :)

3) Tak teď když už o tobě víme "skoro vše" :D:Da můžeme se vrhnout na slibovaný rozhovor... Měsíc v Japonsku jako dárek k 18tým narozeninám - tomu říkám překvápko! Kdo to spáchal? Nebo jsi o tom věděla? Jak to vlastně "začalo"?
Přišla na to moje maminka...asi rok před 18tými narozeninami se mě zeptala jestli když tak to Japonsko miluju, bych byla schopna ho navštívit uplně sama. Opravdu mi tím vyrazila dech ...ani chvilinku sem nepochybovala. I když jsem o tom dárku věděla předem stejně jsem se o mé 18té narozeniny štěstím rozbrečela jako želva. Doteď jsem celé své rodině za to vděčná, (všichni z rodiny mi na měsíc v japonsku přispěli) že mi splnili sen.



4) O co se vlastně jednalo? Výměný pobyt přes nějakou agenturu? Jela jsi sama?
Vyplnila jsem dva dotazníky podle kterých mi vybrali hostFamily u které jsem měla bydlet celý měsíc. Jinak se o vše postarala agentura. Jela jsem sama. Bylo to vtipné.. poprvé na letišti poprvé někde sama. Vážně jsem počítala s tím že zůstanu někde zaklíněná v turbíně od letadla :D S moji šikovností a smyslem pro orientaci.

5) O své cestě, svých pocitech a zážitcích si psala články na tvém blogu -http://pinkmilkwithdrugs.blog.cz, kde je vše dodnes dochováno, což je myslím si..strašně fajn! Jak vlastně vznikl nápad o tom napsat na blog?
Bylo to hned co jsem přijela zpátky do ČR. Spoustu lidí chtělo vědět jak sem se měla a jaké to tam vlastně je. Články jsou psány jedním dechem to jde poznat i podle chyb...a toho strašně splašeného nadšení XD.


6) Nejradši bych zkopírovala celý obsah blogu protože jsi to tam vše popsala dokonale! A všem doporučuju přečtení! Jelikož v rozhovoru se příběhu nemůžeme "naplno věnovat" protože je to zkrátka VELKÝ příběh:D:DNa to základní se tě tu ale zeptám ;);)- Jaké pocity si měla když si pod nohama měla najednou japonskou půdu?
Co jsem se bezpečně dostala z letadla vyzvedla zavazadla. Všechen ten stres ze mě spadl.Byla to taková zvláštní atmosféra. Tolik sem si přála tam být a splnilo se mi to. Nikdy jsem tomu nevěřila :) i když pro někoho by to byl jen výlet...já tohle u Japonska prostě vnímala trochu jinak.

7) Jaké bylo setkání s tvou novou rodinkou?
Rodinku mi vybrali tu nejlepší co mohli. Akiko a Ken Okihara mají dvě děti 3letého chlapečka Shoa a dvouměsíční holčičku Minami. Z toho jsem měla ještě větší radost, protože děti mám opravdu ráda. Akiko mi se vším pomohla...vysvětlovala mi nejdůležitější věci s dopravou, skvěle vařila a hned první den mi objednala lístek na koncert Japonské kapely NeGa...protože tenkrát bych to asi objednat važně nezvládla :D

8) Co komunikace? Bylo snadné se dorozumět? Nejen s rodinkou ale třeba i po venku či ve škole?
Rodinka naštěstí (kromě dětí samosebou :D) uměla mluvit anglicky.Ve škole to bylo taky v pohodě bylo tam hodně cizinců a nikdo nikoho nenechal ve štychu i kdyby tam kolem nich musel tancovat aby něco dotyčnému vysvětlil :) to samé platilo pro kominikaci venku.

9) Docházela jsi tam tedy i do školy. Jaké to bylo?
Abych řekla pravdu byly to historicky první rána kdy jsem nadšeně vstávala do školy. Vyučování trvalo 4 hodiny bylo to něco jako když jdete na kurz angličtiny akorád asi trošku profesionálnější a milejší výuka. Opravdu jsem si to užila a naučili nás tam toho docela hodně za ten měsíc.



10) Na blogu se najde spoustu tvých fotek se skupinkami cosplayerů. Je to tam normálka? A co akce Free hugs - jsou tam opravdu tak populární?
Co sem slyšela od Akiko tak cosplayeři a harajuku people měli většinou srazy na harajuku mostě soboty a neděle i tak sem jich tam zas tak moc nepotkala :):). Ale netradiční móda (asi to co by normální čech na sebe nevzal) je tam celkem častá hlavně v harajuku Shibuye Akihabaře...prostě ve čtvrtích kde jsou hlavně mladí lidé.

Jelikož se sem nevejde rozhovor celý, musí být rozdělen na dvě části.
II. část najdete ZDE!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Abeille Abeille | E-mail | Web | 4. listopadu 2012 v 21:33 | Reagovat

krásny layout :)
a najmä , zaujímavý rozhovor

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama