Tvář měsíce: Únor - Královna piercingu

17. února 2013 v 15:50 | Dela |  Tvář měsíce

Představuji vám novou tvář měsíce, která měla být "odhalena" již o Valentýna, ale bohužel jsem k internetu měla přístup jen z mobilu. Teď již pc mám a můžeme jít na to!

Je mi radostí vám představit dívku, která se nebojí vyčnívat! :) Tady je její představení:

Jsem obyčejná, dvacetiletá holka ze Skutče - taková řiťka ve východních čechách.. Na netu se na mě dá narazit pod nickem Dupinka,(např. na mym ZAČÍNAJÍCÍM blogu:http://ladydupinka.blog.cz/ ) v reálnym životě jsem Alena, ale stejně mi tak skoro nikdo neříká :) Jinak svý dny trávím na rodičovský dovolený se svym dvou a kousek ročnim synkem a k tomu individuálně studuju pedagogický lyceum.


K dnešnímu dni mám 7 piercingů (uši nepočítám) a čtyři tattoo.

O piercingu?
Jako první jsem si ve čtrnácti pořídila pierc do jazyka - vzhledem k věku to byla samozřejmě čistá revolta vůči rodičům, kteří mi ho zakázali :) Myslela jsem, že mi jeden bude stačit, po pár letech jsem se ale rozhodla ještě pro jeden - a tím byl labret (ne v klasický verzi pecky, ale s kroužkem okolo rtu - lip ring). Oba tyhle piercingy se bleskurychle zahojily, nebyl s nima žádnej problém a já byla nadšená. Tak nadšená, že jsem se v osmnácti rozhodla pro další "ozdůbky" a jako oběť jsem si vybrala svý levý obočí a pravou stranu rtu. A zase - bolest skoro nulová, hojení rychlý bezproblémový. Za pár týdnů jsem úplně zapoměla, že nějaký piercy mám. To ale nemůžu říct o dalším přírůstku - septumu. To je propíchnutá přepážka v nose. A tady nacházíme významný milník v historii mýho body-tuningu :D Propihování bylo krajně nepříjemný, místo bolesti zažijete ale spíš krušný chvilky plný pšikání, kejchání, slzení, lechtání a já nevim, čeho ještě. I hojení trvalo podstatně dýl - tak dva měsíce. A chvilkama to bolelo jak čert. Naštěstí teď už mám pierc úplně zahojenej, všechno ok - jen smrkání není žádná hitparáda. Ale dalo se to čekat, že to nebude nic praktickýho :)
No a můj poslední miláček (resp. miláčci) jsou cheeky - propíchlý tváře. Piercing, dle mýho názoru, fakt pěknej, ale toho trápení, co spolu prožíváme.. >,< Mám tyhle parády už asi dva měsíce a pořád mám tváře bolavý, krapet nateklý...musela jsem dokonce poprvé sáhnout po medikaci, když se mi tam dostal zánět. Teď už je naštěstí vše ok a průběh hojení pokrčuje, jak by měl. I tak to ale není nic příjemnýho - každopádně vypadají skvěle a jsou mým oblíbeným pieringem. :)


O tetování? :)
Tetování taky nějaký mám, ale přeci jen - vyjde na spoustu peněz, takže si ho nemůžu pořizovat stejnym tempem jako piercingy. Proto mám kérky zatím jen čtyři. První jsem dostala od přítele k narozkám, dělala mi jí tatér u mě doma a bylo to vysloveně příjemný! Nechala jsem si tetovat záda a bylo to, jako by vás někdo škrabkal :D Na druhý tattoo jsem šla k jednomu známýmu, co má takovej pidi salónek. To jsem si nechala vytetovat jméno a datum narození mýho synka. Na ruku. Jelikož šlo jenom o linie, bolest se taky nějak nedostavila. Ani nepříjemný to snad nebylo. To přišlo až s mym novym a nynějšim tatérem :) Je hrozně šikovnej a chce, aby kérka vydržela - a to znamená pořádně tu kůži potrápit a zajet s inkoustem co nejhlouběji. Takže tetovačka na druhý ruce - od něj - už příjemná nebyla. Chvilkama to i bolelo. Ale za hoďku jsem měla klid :) Nejhorší tattoo jednoznačně mý nejnovější - na hrudi. Přes dvě hodiny vybarvování a mě ke konci div nepadaly slzičky :D Vysloveně to bolelo a čas vůbec neutíkal, ale jsem strašně ráda, že jsem si to přetrpěla, protože kérka je parádní. Zatím se teda hojí ( mám jí tejden, takže se není čemu divit).

Kde se vzal impuls k prvnímu piercu?
Impuls k prvnímu piercu, jak už jsem psala - zákaz rodičů. A ono když vám ve čtrnácti něco zakážou, obvykle jdete a uděláte to na truc. Díky tomu já měla svůj první pierc. Pak už se to prostě rozrůstalo až do dnešní podoby. A plánuju ještě nejmíň dva další, takže si myslím, že za určitou formu závislosti by se to asi považovat dalo. Já to dělám prostě proto, že se mi to líbí! No a tetování - to vám řekne každej, že jakmile si pořídíte jedno, chcete další a pak další a další atd... Stejný to mám i já. Teď chci začít dělat na rukávu (jen zatím vedu takovej vnitřní boj - přece jen, stojí to hodně kaček a já zatím nejsem rozhodnutá, jestli je chci vrazit do "blbejch" kérek)

Jak na tvůj vzhled reaguje tvé okolí?
Přátelé mě znaj léta, takže ty s tím problém nemaj. Max. řeknou, že zrovna tenhle pierc/kérka se jim zrovna moc nelíbí a tim to hasne. Kdo to nese špatně, je moje maminka. Při každý návštěvě mě přemlouvá, ať "ty kovy vytahám" :) Dokonce už mi chudák několikrát nabízela peníze, když se piercingů vzdám :D To jsou takový úsměvný reakce, co mě ale hodně zamrzelo bylo, když řekla, že se mnou nepůjde k volbám, že se za mě stydí. To byla vlastně všehovšudy nejhorší reakce na můj vzhled. No a pak samozřejmě takový to, když jdete po ulici a lidi na vás zíraj jak na zjevení, otáčej se, šeptaj, smějou....ale to už jde nějak mimo mě. Nevnímam to. Pokud je to hodně intenzivní, ráda se na lidí otáčím s větou jako: "Chcete se se mnou vyfotit?" a tím to hasne :) Jinak ve škole s učiteli problém nemám. Znají mě spíš jako osobu, charakter. Ne jako chodící kovošrot. Prostě spíš koukají, co je uvnitř člověka, než odsoudí zevnějšek.

Co by jsi doporučila lidem, kteří o piercu/tetku uvažují?
Jinak každýmu, kdo uvažuje o piercu nebo kérce bych rozhodně doporučovala navštívit nějaký specializovaný zařízení. Salón, popř. doktora.. I když já asi nemám co radit - co se pierců týče, všechny jsem si dělala sama, ale přeci jen - s každym novym propíchnutim další zkušenost, takže při propichování cheeků už jsem relativně věděla co dělam x) Ale i tak je dle mýho lepší zajít za odborníkem. Taky následná péče o piercy je důležitá. Já osobně nedám dopustit na domácí "medikamenty", jako je slivovice, zelenej čaj, tee-tree oil a podobně. Prostě je důležtý stranit piercing bakteriím - desinfikovat, čistit. A dalšíma přírodníma zázrakama můžete průběh hojení urychlit. Bohužel, na každej pierc platí něco jinýho a než bych to tu vypsala, strávila bych nad tím hodiny. Pokud by ale byl nějakej dotaz, mile ráda zodpovím :) Jedno vám ale můžu říct už teď - pokud opravdu chcete piercing nebo tetování - jděte do toho. Ale jen, jestli to vážně chcete. Pokud si nejste jistý typem, umístěnim, vzhledem, designem, čimkoli - nemá cenu to uspěchat. Důležitý je, nesnaźit se bejt za každou cenu cool a trendy, ale počkat si, až to pro vás bude vážně něco znamenat. Až budete vědět, že právě TOHLE je to pravý!

Já osobně nelituju jediný dírky v mym těle. Ani jediný kapky inkoustu pod kůží. Je to prostě moje vášeň. A na potetovaný, propíchaný lidi strašně ráda koukám. Nedokážu říct, co je pěkný a co už ne. Je to strašně individualní, a sto lidí, sto chutí, ne? Takže i když já osobně bych do věci jako skarifikace, surface a pod. nešla, lidi, kterejm se to líbí neodsuzuju. Ať každej dělá, jak uzná za vhodný a hlavně když se pak cejtí dobře - to je to nejdůležitější!

Děkuji mockrát za tuhle zpověď! Musím říct že se mi na tobě strašně moc líbí cheeky! Si milá slečna, takže ti přeju do života hodně štěstí a ještě jednou ti mockrát děkuji za rozhovor! :)

Doufám, že se bude rozhovor líbit i vám, milý návštěvníci, a že vám třeba i osvětlí nějaké pochybnosti co o piercingu či tetování máte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tai Todd Tai Todd | Web | 18. února 2013 v 12:14 | Reagovat

Jo impulz k prvímu pierců jsem měla stejný, dokonce  to bylo taky do jazyka, jen v 15. U mě teda vedou spíš kérky, ale pierců jsem měla horu, celkem osm, z toho mi zbylo pět, ale tetování mám devět, to mě chytlo nějak víc :)

2 neloidek neloidek | E-mail | 18. července 2013 v 11:49 | Reagovat

jsi můj člověk...:) taky trpím závislostí na piercingu..jen se krotím kvůli příteli,kterému se to moc nezamlouvá. Tak ho pomalu připravuji na další přírůstky..:) jsi velmi krásná a moc ti sluší..:)

3 neloidek neloidek | E-mail | 18. července 2013 v 11:53 | Reagovat

a ještě bych měla dotaz..uvažuji práve cheeky piercingu. Jak dlouhé labrety stací na začátek hojení? díky za odpověď

4 Nikky Bat Nikky Bat | 13. srpna 2013 v 17:05 | Reagovat

[3]: já tedy netuším kolik typů číslování je, ale dobrá je 14tka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama